AKTUALITY

„Normální pražskou domácností proteče denně až 170 litrů pitné vody. Mnohde ale žijí s minimem 5 litrů vody na den. Nedají se některé naše litry ušetřit?“ Toto je informace, která by měla zarazit každého z nás. Hra “boj o vodu“ vám ukáže, jak je voda vzácná, ale i jak je těžké s ní šetřit.

Středisko ekologické výchovy Toulcův dvůr, které najdeme v pražské Hostivaři, se nás ve svém stanu snaží obeznámit se svými výukovými programy. Nabízí nám velmi pestré příležitosti, jak se dozvědět něco víc o fungování přírody a naučit se zásadám trvale udržitelného života. A proto, pokud jste Toulcův dvůr s rodiči nebo školou ještě nenavštívili, si klidně přímo na Bambiriádě naplánujte tento naučný výlet.

Když sem přišla k tomuhle stánku, nevěřila jsem svým očím. Na nějakém dřevěném koni tam stály na hlavě dvě slečny... Zaujalo mě to a šla jsem si pro informace. Tenhle oddíl se zabývá krasojízdou na koni - voltiži. Ten v mých očích dřevěný kůň se nazývá barel a je to trenažer, kde holky trénují, než jdou na opravdového koně.

Pořádají tam soutěž, kde můžete vyhrát lístky na MS a ME juniorů ve voltiži, které se koná v Brně. Navečer se vždy vyhlásí vítězové. Nenechte si ujít jedinečný pohled ze hřbetu barelu.

Sedmnáctiletý Simon pochází z místa nedaleko Frankfurtu, je student gymnázia. Do Čech se dostal přes AFS Mezikulturní programy.

-  Jak dlouho jsi v Čechách?
Asi osm měsíců, od začátku září. 

- Co studuješ v Čechách?
Gymnázium v Jičíně.

- Líbí se ti v Čechách?
Ano, je to tu dobrý.

- Připadalo ti v Čechách něco nezvyklé nebo překvapivé, a co?
Zezačátku bylo všechno trochu nezvyklé a jiné. Hlavně škola.

- V čem je jiná?
Používání pantoflí. U nás se pantofle nepoužívají, jen někdy na základní škole. Oddělený tělocvik kluci a holky. Tady u vás mluví jen učitel, jsou větší třídy. Je tu víc písemek, skoro každý den. V německé škole dostává student známky za to, kolik mluví a co říká. Tady mluví učitel, a žáci píší. A pak mají víc písemek. Tady se po škole jde většinou domů a jí se doma.

- Čím se zabýváš ve svém volném čase?
Sport. Hraju basket, to jsem hrál už v Německu. Lezu po skalách, to jsem začal tady v Česku, v Českém ráji.

- Co trávení volného času u vás a tady?
Tady máte lepší trávení volného času, víc možností. Nevím, kde jinde, ale v Jičíně ano.
Tady se víc učí po škole, v Německu jsme víc ve škole, třeba do pěti, a pak se doma už nemusíme učit.

- Překvapilo tě něco v mentalitě Čechů, byl jsi něčím u Čechů zklamaný nebo potěšený?
Ani ne, těžko říct, rozdíly jsou, ale malé rozdíly v mentalitě.

- Do kdy budeš v Čechách?
Začátkem července odjíždím zpátky domů.

- A tvé plány po návratu? Chystáš se ještě někam?
Vrátit se do Německa. A za rok do Ruska. Chtěl bych se tam podívat, láká mne to. Tak na půl roku, rok. A po škole se uvidí.

- Co plánuješ po škole?
Studovat. Fyziku.

- A kde?
V  Německu, a jezdit na stáže.

- Co říkáš Bambiriádě?
Dobrý. Hezký. Jsou tu zajímavé věci. Škoda, že prší.

 - Co bys vzkázal těm, co tenhle rozhovor budou číst?
Určitě je zajímavé být rok v cizině, a taky to určitě mají zkusit udělat.

Probíhá prvý den Bambiriády na Kamencovém jezeře. Je teplo, polojasno. Bambiriádní tábor postaven bez problémů, dopoledne přišly na prohlídku základní školy, odpoledne čekáme prvé "neorganizované" návštěvníky.

Páteční dopoledne na ostravské Bambiriádě patřilo, jako každý předchozí rok, školám. K připraveným disciplínám a soutěžím tak dorazili s bambipasy celé třídy. Stanoviště na ně čekaly na zahradě, kde si tradičně velkou pozornost získala lezecká stěna Junáku. Neméně se zájemci tlačili i před střelbami, ze vzduchovky a z luku, ale velký zájem byl i u stanovišť s drobnými výrobky, které připravilo Středisko volného času a u Červeného kříže, kde se předvádělo maskování zranění. V budově Střediska jsou umístěny mimo jiné stanoviště s rukodělnými výrobky nebo laserová střelnice policie České republiky, pokud zvládnete krátký test, můžete si zastřílet. Počasí je nám zatím nakloněno, i když je pod mrakem, zatím neprší.